Zvykli jsme si slýchat, že „patříme na Západ, nikoliv na Východ“. To nám nejdříve tvrdila ODS a před posledními volbami do Poslanecké sněmovny jsme tento slogan slýchali zejména od Markéty Adamové Pekarové, předsedkyně TOP 09.

Pod Západem tehdy dnes vládní politici mysleli Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Válka na Ukrajině ale ukazuje, jak se svět mění, jak onen Západ ztrácí a jak vyrůstají nová mezinárodní uskupení a posilují nová centra moci. Ukážeme Vám to. A zároveň si myslíme, že pokud před touto realitou bude takzvaný Západ, v jehož čele teď údajně stojí Petr Fiala, zavírat před těmito fakty oči, o to hůře jeho občané dopadnou.

Evropská unie není zdrojem prosperity, nýbrž zdrojem úpadku

Z prohlášení představitelů vládní pětikoalice vyplývá, že tím skutečným ekonomickým „Západem“ je přece Evropská unie a Spojené státy. Srovnáme-li tedy tři největší světové ekonomické oblasti, zjistíme, že ekonomika 27 členských zemí Evropské unie je stejně silná jako ekonomika Spojených států a pozor – jako ekonomika samotné Číny. Z dat Světové banky vyplývá, že Čína dosáhla 16% podílu na světové ekonomice za posledních 47 let. A víte, co se stalo za oněch 47 let s ekonomikou současných členských států Evropské unie? Ta spadla o 12procentních bodů. Nevěříte? V roce 1975 současné země Evropské unie tvořily 28 % světové ekonomiky. V tomto roce je to jen 16 %.

Mimochodem, tento údaj svědčí ještě o jedné věci: a sice o tom, že Evropská unie není zdrojem prosperity, ale naopak, je zdrojem úpadku. Vždyť v roce 1975 byla řada zemí, které jsou nyní v Evropské unii, ještě v područí Sovětského svazu a měly plánovanou ekonomiku. Přesto by i tehdy, spolu se zeměmi západní Evropy, hrály ve světové ekonomice mnohem významnější roli. Neboli, zatímco Čína vytrvale roste, Evropská unie se propadá.

Jako nejvyspělejší část celého Západu je nám představována G7, tedy skupina ekonomicky nejsilnějších zemí světa. Skupina G7 se schází od roku 1975 a zahrnuje Velkou Británii, Německo, Itálii, Francii, Kanadu, Japonsko a Spojené státy americké.

Jak se ale vyvíjela ekonomika G7 v celosvětovém kontextu? V době vzniku v roce 1975 tvořily ekonomiky států G7 63 % celosvětového hrubého domácího produktu. Dnes? Zhruba jen 45 %. Klesl ostatně také podíl na celosvětové populaci: jestli v roce 1975 žilo 15 % všech lidí na světě v zemích G7, dnes ve skupině nejbohatších zemí světa žije jen každý desátý člověk.

BRICS: zajímavá protiváha G7

Vedle G7 existuje další ekonomické uskupení. A sice BRICS. Jedná se o neformální hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. S označením BRIC přišla americká banka Goldman Sachs na začátku tisíciletí. V té době tvořily ekonomiky BRICS desetinu světového hospodářství. Představitelé zemí se poprvé setkali z iniciativy Vladimíra Putina v rámci zasedání OSN v New Yorku v roce 2006 a od roku 2009 se konají pravidelné summity. Dnes BRICS tvoří více než 26 % celosvětové ekonomiky a dále roste.

Letošní summit G7 se konal jen tři dny poté, co čínský prezident zahájil summit států BRICS. Rozdíl mezi uskupením G7 a BRICS je patrný už na první pohled. Lídři nejvyspělejších sedmi států světa, tedy G7, se letos k diskusi mimo jiné o digitální budoucnosti sešli v německém Bavorsku. Vyfotili se společně před zámkem Elmau s Alpami za zády. Celou akci zajišťovalo 18 000 policistů, náklady činily více než 4,5 miliardy korun. Summit států BRICS o tři dny dříve proběhl výlučně online. A „rodinné foto“ zúčastněných státníků? Těm stačil pouze printscreen společné obrazovky.

Ještě v roce 1997 tvořily ekonomiky států BRICS jen 40 % bohatství států G7. Po pětadvaceti letech je BRICS o 13 % bohatší než G7. Samy státy BRICSu o tomto dohánění a předhánění Západu hovoří jako o návratu zpět – zpět před Evropu a Ameriku, zpět na místo, které jim patřilo až do průmyslové revoluce.

Úspěšné integrace se podle politiků české pětikoalice pozná tak, že její součástí chce být každý. Připomeňme si slova poslance TOP 09 Ondřeje Koláře:

„Evropská unie i přes všechny potíže, kterými si prochází, a přes všechny nedostatky, kterými trpí, je stále vnímána jako ten elitní klub, jehož součástí by chtěl být opravdu každý. Gruzínci dělají všechno možné i nemožné pro to, aby se stali součástí EU, stejně jako to dělají i ostatní státy.“

Takže: kandidátskými zeměmi Evropské unie jsou dnes kromě Ukrajiny například Albánie, Moldavsko nebo Makedonie. Tedy 130., 141. a 162. ekonomika světa. Do skupiny BRICS se oproti tomu chce co nejrychleji připojit Írán, Indonésie nebo Saudská Arábie, tedy 14., 17. a 18. největší ekonomika světa.

Cíl: multipolární ekonomický systém

Zvláštní případ představuje Turecko. To o přistoupení do evropské integrace jednalo od roku 1987, jednání prakticky zamrzla v roce 2018. A právě od té doby se datuje snaha Turecka připojit se k zemím BRICS. A víte proč? Přitažlivost BRICS shrnul velvyslanec další z kandidátských zemí, Argentiny: na rozdíl od integrací zemí „globálního Severu“ není spolupráce rozvíjejících se ekonomik BRICSu založena na žádné politické ideologii. Země BRICSu nezajímá ani agenda neoliberalismu, ani eko-kapitalismu, jednotlivé státy naopak usilují o hospodářský rozvoj. Už nyní zahrnuje BRICS 42 % lidstva. Pokud se BRICS bude dále rozšiřovat tak, jak v současnosti zamýšlí, bude v tomto uskupení žít většina příslušníků střední třídy a 38 % celosvětového bohatství.

Francouzský deník Le Mond píše, že, cílem zemí BRICSu je „být protiváhou G7 a americké hegemonie“. A čínský server China Today tvrdí, že skupina BRICS ostatním státům nabízí „zajímavou protiváhu G7, protože se zavázala neovlivňovat vnitřní záležitosti jiných národů.“ Cílem BRICS není stát se vojenským paktem nebo ekonomickou integrací. Cílem je vytvořit multipolární ekonomický systém, který bude usilovat o získávání investicí, rozvoj infrastruktury, dopravy nebo inovací elektronických datových systémů. To všechno v době, kdy takzvaně „nejvyspělejší“ státy světa vydávají směrnice jak dlouho a jakým způsobem se mají jejich občané umývat a řeší, zda bude v zimě čím topit.

Tak co, chceme patřit na Západ anebo mezi nejvyspělejší země světa?

Videoreportáž o ekonomikách BRICS, G7 a EU naleznete zde: https://www.youtube.com/watch?v=xuiHWgwPWxE&t=381s