Kdo nese zodpovědnost za prudké zdražování? Ozdraví nová vláda ekonomiku? A máme se připravit na úprk zahraničních firem z České republiky a na rostoucí nezaměstnanost? I o tom budeme dnes hovořit s ekonomem a analytikem finančních trhů panem Vladimírem Pikorou.

Jsme svědky prudkého zdražování, slyšíme od vlády, že inflace je dovezena zvenku, z ČNB zase slyšíme, že mzdy rostly rychleji než produktivita práce. Někdo tvrdí že inflace je zde proto, že vláda hodně utrácela – jaké jsou příčiny inflace podle Vás?

Těch příčin je celá řada. Některé jsou opravdu globální – vidíme že globální ekonomika oživuje, díky tomu rostou ceny po celé planetě. Vidíme, že výrazně podražila doprava zejména z Asie. To se samozřejmě projevuje také po celém světě. No ale pak máme domácí faktory. Měli jsme zde dlouhodobě nízké úrokové sazby.

Dlouhodobě jsme viděli, jak se pumpují peníze do ekonomiky po celé Evropě. Evropská centrální banka má záporné úrokové sazby, což je naprostý nesmysl. Vedle toho většina vlád v Evropě, včetně té české, má ohromné deficity, takže se pumpují peníze i ze státního rozpočtu. Ten dluh dost dramaticky roste. Takže to jsou všechno faktory, které zde vidíme. Některé jsou domácí. Některé jsou zahraniční. A i kdybychom nedělali nic a byli bychom úplně perfektní, tak ta inflace zde bude.

A ještě otázkou je, co všechno do té inflace zařadíme. Jednak je zde index spotřebitelských cen, ale vedle toho jsou zde třeba i ceny výrobní. A když se díváme na růst výrobních cen v průmyslu, tak tam rostou ceny nejrychleji od ledna 1992. Takže to je skoro 30 let zpátky, co jsme neviděli tak velkou inflace, jakou vidíme teď.

Když dovolíte, já se na chvilku zastavím u těch domácích faktorů. Já rozumím tomu, že inflace se velmi těžko těžko přibržďuje, nicméně my zde máme několik úřadů, jejichž úkolem je hlídat, aby ekonomika nebyla přehřátá. Mají hlídat to, zda se vláda chová rozpočtově odpovědně, zda nevystavuje ekonomiku nadměrnému zadlužení. Mám na mysli například Národní rozpočtovou radu vlády, která nás ročně stojí několik desítek milionů korun. Selhal nebo neselhal tento orgán když nevaroval s patřičně zdviženým prstem, že bychom se neměli tolik zadlužovat?

 Myslím si, že Rada dlouhodobě varuje. Dlouhodobě třeba mluví o tom, jak je potřeba důchodová reforma, kam se dostaneme bez důchodové reformy. Ale problém té Rady je, že je naprosto bezzubá. Já si představuju, že taková Rada – aby byla funkční – by měla mít třeba právo veta u státního rozpočtu, či že by mohla ten státní rozpočet zastavit. Nicméně jak je jen poradní, tak je to jen takové tlachání. A sama o sobě toho moc zvládnout nemůže. Takže ano, slyšeli jsme od ní několikrát kritiku veřejných financí, ale myslím, že s tím ani ze zákona nebyla schopna víc udělat a že kdyby bylo i jiné složení Rady, tak s tím taky moc neudělá.

Nicméně je zde další instituce. Ta má hlídat cenovou stabilitu, to znamená, že nás má „ochránit“ před tím aby ceny nerostly tak skokově, jak jsme toho v letošním roce svědky – to je Česká národní banka. Jak se díváte na politiku ČNB, která neustále uklidňovala veřejnost, že inflace se bude pohybovat kolem dvou procent, a najednou, zhruba před měsícem, před dvěma měsíci, řekl pan guvernér, že se máme připravit na inflaci až sedmiprocentní. Neselhala?

Myslím, si, že centrální banka má dlouhodobě problémy. Nejprve jsme viděli intervence vůči české koruně, kdy se snažila léta držet korunu někde, kde to trh nechtěl. Byla to naprosto netržní politika. Následně teď přišla s tím, že dramaticky snížila úrokové sazby. Já jsem příznivcem malých kroků, takže si myslím, že centrální banka – podle mě – neměla snížit úrokové sazby až tak dramaticky, jak je snížila. A teď podle mě zase neměla tak dramaticky úrokové sazby zvyšovat, jak je zvýšila. Mám pocit že centrální bankéři s těmi sazbami mají jojo. Hrají si s nimi „nahoru-dolů“. Ty sazby by měly být daleko stabilnější. Takže pokud někdo říká, že tady někdo může za inflaci, tak spíš než vláda je to podle mě centrální banka. Centrální banka měla reagovat mnohem dříve. Dlouho říkala, že inflace se nemusíme bát, že bude krátkodobá, dočasná. Teď se zdá, že dočasná nebude. Tak ČNB najednou otočila a začala prudce zvyšovat sazby.

Myslím si, že pokud je chtěla zvyšovat, měla začít zvyšovat sazby dřív.
A neměla je nikdy poslat tak nízko, jak je poslala. Proto tady dneska jsou ceny nemovitostí tak vysoko jak jsou, proto řada lidí říká, že se
k nemovitostem není schopna dostat. Nemovitosti jsou prostě předražené, je tam určitá bublina. Teď, ve chvíli, kdy prudce začínají růst úrokové sazby, to připomíná situaci ze Spojených států kolem roku 2000, kdy také začínají dramaticky růst ceny nemovitostí a končí to tím, že ve chvíli, kdy se zvednou hypotéky, tak najednou lidé nejsou schopni splácet. Já se obávám, že něco podobného, jako jsme viděli u Bohemia Energy – že najednou kvůli zdražujícímu plynu řada lidí řekla, že to není schopná platit, tak pokud nám hypotéky porostou podobně rychle, jako teď začaly růst, tak řada lidí řekne, že není schopna splácet nemovitosti.

My se ještě k inflaci vrátíme, ale vy jste zmínil Bohemia Energy. Občané vědí, oč jde, protože řada z nich má potíže vzhledem k tomu, že třeba měla smlouvy s touto firmou. Já bych se tady opět zastavila u role státu. My přeci máme Energetický regulační úřad, který opět stojí několik desítek milionů ročně z našich daní. A ten má chránit spotřebitele a dozorovat nad obchodníky s energiemi, tedy i nad tou zkrachovalou Bohemia Energy. Nezaspal náhodou ten státní dohled? Neměl varovat?

Já si myslím, že zaspal, a myslím si, že dostatečně nekontroloval, jakým způsobem podnikají ty jednotlivé subjekty na trhu a že tam byl potřeba nějaký risk management. A mám pocit, že to, co jsme tady pozorovali, je něco podobného, jako jsme viděli v devadesátých letech v bankovní sféře, že vlastně ten bankovní dozor se to učil. Mám pocit, že i teď se ten dozor energetického trhu učí. Tehdy nás to stálo mnoho set miliard. Myslím si, že teď to bude stát taky ohromný balík peněz. Akorát, že tehdy to nebylo tak vidět, protože to skončilo ve státním rozpočtu nebo v konsolidačních agenturách a podobně. Teď to pravděpodobně budou muset zaplatit lidé v těch svých účtech.

My jsme maličko odbočili k energetice, ale energetika, respektive růst cen elektrické energie, bezprostředně s inflací souvisí. Vy jste zmiňoval růst cen hypotéky a také různé zahraniční faktory. Nač se máme, pokud jde o růst cen, v nejbližší době podle vás připravit? Jak bude vypadat a odkud bude tlak na zvyšování inflace?

Určitě to budou energie, bude to doprava, a pak to bude takové plíživé – že na mnoha místech se inflace začne rozlívat. Tím, jak bude dražší, doprava, tak najednou zjistíme, že se to projevuje úplně ve všem – včetně rohlíků a piva. U energie to samé: každý, kdo má kancelář, bude muset nějakým způsobem zareagovat a podobně. Takže nakonec to uvidíme v celé ekonomice. Ale myslím si, že nejviditelnější, na první pohled zřejmé, to bude energie a doprava.

Pane Pikoro, já jsem se podívala do koaliční smlouvy a pětikoalice tam slibuje „zodpovědné hospodaření, zdravé veřejné finance, zpřísnění rozpočtových pravidel.“ Řekněte, za současné situace, tak jak vidíme nastupující vládní politiku, pokud tedy ta vláda bude jmenována, může podle Vás na základě těch receptů, které koalice předkládá, dojít ke zbrždění inflace?

Já tam zatím neviděl nic, co by mělo brzdit inflaci. Také si musíme uvědomit, že vláda není tím subjektem, který by měl inflaci prvotně brzdit. Prvotně by ji měla brzdit centrální banka. Ta na tom začala pracovat, takže ten tlak na brždění cen tady určitě bude, ale ze strany vlády je to jenom snaha o to omezit ty vládní výdaje, což tady určitý tlak bude taky, ale že by byl nějaký razantní, pochybuju.

Takže, pokud se podíváme dále do té koaliční smlouvy, tak tam čteme: „v zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění Maastrichtských kritérií“. Do těch Maastrichtských kritérií patří to, že schodek státního rozpočtu by neměl přesáhnout 3 % HDP. V tuto chvíli je to 5-6 % procent. Je podle Vás reálné, že tato vláda dosáhne toho, aby schodek státního rozpočtu byl pod třemi procenty?

Tak já bych si to moc přála. Já bych si dokonce přál, aby nebyl ten schodek vůbec, aby byl nulový. Ale předpokládám, že v horizontu několika let to dosažitelné je. Tím, že ekonomika poroste rychleji, tak v tu chvíli i s tím deficitem se dá něco dělat.

Vy říkáte „ekonomika poroste rychleji“, nicméně jsou zde známky toho, že se to úplně nemusí zdařit. Jenom bych podotkla že například v Plzni končí japonský Panasonic a o práci přijde více než devět set lidí, protože tam končí výroba televizorů. Několik desítek lidí na Plzeňsku zase propustí Sony z Německa. Do Německa se teď stahuje německá strojírenská firma RUKO. Takže o práci v ČR přijdou desítky lidí. Bude to pokračovat nebo jsou to takové ojedinělé vlaštovky?

První polovina příštího roku ještě nebude nikterak zlatá. Lepší stav ekonomiky by měl přijít nejspíš až v roce 2023 nebo 2024. Krátkodobě možná uvidíme další propouštění tohoto typu. Jenomže, když se podíváme na trh práce, tak trh práce je přehřátý. To je přesně to, co ten trh práce teď potřeboval. Máme v současnosti mnohem víc volných pracovních míst než lidí, kteří hledají místo. To je naprosto nenormální. Nikde jinde v Evropě to nenajdeme. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, takže pokud teď slyšíme o tom, že někdo někde propouští, vůbec by si z toho ještě nedělal hlavu, protože v tuto chvíli těch nezaměstnaných je opravdu málo.

Poradí si podle Vás nadcházející vláda s důchodovou reformou?

Já předpokládám, že ne. Zatím si na tom vylámali zuby úplně všichni. A předpokládám, že ne hlavně z toho titulu, že se zatím mluví o tom, co se udělá se stranou výdajů u důchodové reformy, ale ne, co se stane s příjmy. My stále nevíme, kde ty příjmy budou, a pokud chtějí navázat na to, s čím přišla paní Maláčová? Tak paní Maláčová naposledy přišla s tím, že by tu důchodovou reformu měla financovat EU po několik let. To je podle mě úplně nesmyslný příběh. Nemá smysl, abychom měli reformu, kterou financuje EU. A tak já předpokládám, že nakonec ta reforma skončí tak jako všechny předešlé.

Velmi často se hovoří o Green Dealu. Velmi často se také hovoří o tom, co udělá Green Deal s ekonomikou. Ale Green Deal není plán jako takový. Green Deal, to jsou desítky nejrůznějších opatření, která se té ekonomiky dotýkají v nejrůznějších oblastech: v životním prostředí, ve financích, v daních, na nejrůznějších místech. Když to tak sledujeme: jak podle Vás Green Deal ovlivní českou ekonomiku a kde to bude nejvíc bolet?

Celou Evropu ovlivní tím, že budeme cítit zdražení. Určitě bude většina

položek dražší, budeme muset změnit svoje chování. Najednou nebudeme mít standardní auta, ale elektrická. S tím zjistíme, že je řada problémů, co se týče nabíjení infrastruktury atd. Tak to nás ovlivní asi nejvíc. Myslím si, že zdražení a v mnoha věcech tu bude také méně komfortní život, než jsme byli zvyklí.

A kdybyste měl vytipovat v ČR jedinou oblast, které by se to mělo nejvíce dotknout, je taková? Je to vůbec určitelné?

Uvidíme to úplně všude. Uvidíme to nejenom v dopravě, nejenom v energetice, my to uvidíme i ve financích. Finance budou najednou „zelené“. Už dneska vidíme, jak nám některé banky tlačí „zelené fondy“ jako nějaké lepší fondy. Ve financí mně přijde úplně bláznivé, když najednou není klíčové to, kolik, je tam výnos, ale zda je ten výnos „zelený“. Ta barva toho výnosu je najednou klíčová.

Takže najednou se neinvestuje tam, kde to je nejlepší, ale tam, kde to je nejzelenější.

A považujete jako finanční analytik takovou investici za rozumnou?

Ne. Ekonomie nevznikla proto, aby se snažila hledat nějaká zelená řešení, ale aby hledala ta nejefektivnější řešení. A tam je jedno jestli to je zelené nebo není zelené.

Takže nejefektivnější investice je v současné době do čeho, pane Pikoro?

Vidíme, jak nám dramaticky rostou ceny. To nejhorší, co mohou lidé udělat, je nechat peníze doma. A já si myslím že historicky nejlepší zkušenost máme se zlatem. A když se podíváme, kde bylo zlato před deseti, dvaceti lety, a kde je dneska, tak vidím, že to byla dobrá investice. Předpokládám, že něco podobného uvidíme i do budoucna.

23. 11. 2021